10:50 - rozchazime se u Grandu. Timto muj obcas zpozdeny primy prenos konci, a ja se s vami loucim. Pri MS Fudokanu na podzim zase na poctenou
10:15 (naseho casu) - Doplnil jsem fotografie ze stupnu vitezu ze vcerejska. Prave projizdime kolem Hustopeci.
9:10 - projizdime Bratislavou. Za cca 2 hodiny pristaneme u Grandu
4:30 - a prekonali je!
4:00 - dorazili jsme k rumunsko-madarskym hranicim
20:30 - Pomáháme paní Soebajové s kufry a nakonec opravdu odjíždíme. Ještě předtím se jal Martin kontrolovat, že má každý pas u sebe, což jsem v podstatě měl, stačilo ho vytáhnout z tašky z podpalubí.
20:00 - Téměř všichni jsou již nachystaní k odjezdu, dáváme pokyn ještě se vyčůrat.
19:35 - přijíždíme zpět k hotelu, paní Soebajová navrhuje, že odjedeme o půl deváté, abychom se stihli vysprchovat a tak... Říkáme, že na osmou to úplně v pohodě stíháme a tak se domlouváme, že odjedeme v 8. Kupujeme a následně pijeme oslavné pivo na benzínce, přeskládáváme věci z tašek, nabíráme balíčky na cestu a chystáme se na odjezd
19:00 - všechny naše medaile jsme si již převzali, raduje se i junior Vojta z Prahy, který byl do našeho týmu dopsán jako náhradník a dostal také medaili. Ceremoniály sice ještě pokračují, ale už se chýlí ke konci. Převlíkáme se, balíme věci a odcházíme na autobus.
18:11 - prave skoncila uplne posledni kategorie, kumite veterani. Jde se na predavani medaili. Dal bych si to pivo za preziti toho kumite, kdyby ho sobi hnusec nevypil. Sobi hnusec se ohrazuje, ze mi donesl zmrzlinku a pringles (ktere pak rozhazoval po podlaze) a pomohl mi na kumite tim, ze mi pomoci necekaneho mae geri proveril suspenzor
17:00 - soutez se dost tahla, bylo to dlouhe a umorne, ale konec se blizi - je tu soutez kumite druzstev. No a protoze Karel neprijel, tak sensei mi jiz predevcirem rekl "Vaclave, pujde vy". S tim jsem teda nepocital, ale nakonec jsem byl vybaven suspenzorem i chranicem zubu, ktery jsem si rano v hotelu vytvaroval pomoci horke vody na kafe, a nastoupil jsem proti Rumunum. V prvnim zapase Lada ziskal dva body za jogai (souper preslapl), ale ...(moment, musim na stupne vitezu - uz jsem zpet) ... ale souper zabodoval wazari. Ja sel jako druhy, souper hned z prvniho utoku dostal wazari za ushiro geri, kteremu jsme nestihl uhnout, ja kontroval wazari za haito. Pote jsem ale dostal do drzky (v ramci pravidel) a souper tak zapas vyhral. Jako posledni sel Peta, bohuzel obdrzel kopacku do ksichta a souper vyhral na ippon. Celkove jsme ale bojovali se cti a protoze v prvnim kole jsme meli volny los a automaticky postoupili, tak
🥉 tym Lada, Peta a Vasar ziska bronz za kumite tym
16:00 - Probihaji souteze kumite, Lada z Prahy vypadl v prvnim kole.
15:00 - tak pozor, Petovo finale se opakovalo kvuli nasemu protestu, byla tam nejaka chyba rozhodcich a Petr po pravu nakonec vybojoval zlato. Navic dupresnuju, ze ve fukugo vypadl az v jednom z pozdejsich kol a ziskal pravdepodobne bronz.
14:45 - Peta Suja bohuzel vypadl ve fukugo pri kata kitei, nevim, v jakem kole. Spravil si chut na kumite, kde vybojoval stribro
14:00 - jeden z rumunskych tymu mel pri enbu spatny cas, byl penalizovan a to znamena, ze
🥉 Vasar a Martin ziskavaji bronz v enbu
13:30 - prestavka bohuzel skoncila. Behem ni se nam podarilo na chvili usnout na tribune a moje telo preslo dost do utlumu. Bohužel se musime zacit rozcvicovat, enbu hned zacne
12:30 - enbu jsme bohuzel pred prestavkou na obed nestihli a navic jsme se dozvedeli, ze sloucili mladsi a starsi seniory, takze medaile se vzdaluje. Cast vypravy podnika cestu do mekace za ucelem uloveni obedu.
9:00 - souteze startuji. Ja jsem na tatami 1 a jsem tam suverene nejstarsi. Az na jednoho zavodnika jsou vsichni asi o 10 az 12 let mladsi. Skoncil jsem asi 10 za 13. Martin ve starsich seniorech skoncil na delenem 8 miste z 12. Skoda, ze se nam nepodarilo seskladat kata tym, ve starsich seniorech co se tyce tymu moc kvalita nebyla a bojovali bychom o 1. misto.
7:00 - na snidani se tentokrat trousime jak svabi na pivo, jednak se jiz projevuje unava a druhak uz krome nas senioru maji vsichni sve boje za sebou, tak nikam nespechaji. Vsichni si do haly berou kimono, pokusime se udelat nejakou hezkou propagandistickou fotku. Autobus prijizdi o par minut drive, ale vsichni jsou jiz nachystani
↑ 16. 6. 2019 Neděle ↑
23:45 - K jednotlivým zprávám o medailových umístěních jsme doplnili odkaz na fotografie ze stupňů vítězů
23:00 - Martin vypil pivo, které mi slíbil nechat.
22:00 - Martin se vrátil z nákupu. Přenechal mi to lepší pivo z těch, co koupil, protože jsem mu řekl, že si je dám zítra, když přežiju. Mám tu napsat, jak se pro mě obětoval. Kecáme na pokoji s Peťou Sujou, který dnes přijel na zítřejší soutěž dospělých.
20:30 - Na poradě rozdáváme instrukce k zítřku. Ráno se dají věci do autobusu a do haly si každý vezme pouze kimono kvůli focení. Po závodech se na hotelu ještě můžeme osprchovat, vyfasujeme baličky na cestu a hurá domů.
19:30 - dostáváme přednost před výpravou z Kypru a za chvíli jsme na hotelu. Ihned jdeme na večeři. Je to kuřecí steak přelitý omáčkou z kopru a brambory.
18:00 - začíná úvodní ceremoniál. Bohužel má standardní průběh. Napřed napochodovali sportovci z jednotlivých zemí, poté rozhodčí. No a pak už přišli na řadu proslovy. Bohuže několik řečníků mluvilo pouze rumunsky, takže můžeme jenom odhadovat, co nám asi chtěli říct. Pak si všichni papaláši předali navzájem ocenění no a nakonec přišly na řadu ukázky. Nejprve lidové rumunské tance, poté už karate. Katu spojenou s přerážením desek předvedl sensei Valeca, jeden z pionýrů karate v Rumunsku. Poté ukázali rumunští závodníci katu tým s aplikací a enbu. Asi proto, že dnes již závody skončily a ministrovi sportu a rektorovi místní univerzity, která šampionát hostí, ukázali, co to teda vlastně to karate je. Následovala ukázka přerážení desek různými sensei a nakonec přerážení ytongů. Což nás, pravidelé účastníky Hausnerova poháru, nevyvedlo z míry. Celá tahle sranda trvala hodinu dvacet. Rychle se převlíkáme a jdeme na autobus.
17:15 - tak pozor, nas pobyt na kafi byl nacasovan spatne. Kdyz dest trosku zmirnil, tak jsme se rozhodli vratit do haly, kdyz tu po ceste slysime vyhlasovat jmeno Lukina Kaluzi. Vyhlasovani medaili junioru totiz probiha pred zahajovacim ceremonialem. Nekde asi nastala chyba v komunikaci. Nastesti vsichni nasi medailiste svou chvili slavy stihli, nikomu medaile nechybi. Jenom my jsme vetsinu prosedeli o budovu vedle... vecer zkusim nahrat fotky ze stupnu vitezu.
17:00 - ja s Martinem jsme se rozhodli jit do kavarny nebo bufetu. Je sice hezke, ze organizatori predali informaci, ze v arealu tyto zarizeni jsou, ale uz jaksi zapomneli, ze dnes, tzn. v sobotu, tu nikdo neni a bude zavreno. Ale kafe a nějaké piti se nam podarilo sehnat. Hůře je na tom vyprava do oblibeneho Lidlu, protoze jakmile odesli na cca 20 minut dlouhou cestu, tak se spustil poradny lijak. Dost zmena oproti umornemu vedru.
16:10 - nasleduje dve hodiny pauza, pote v 18 hodin probehne zahajovaci ceremonial a predavani medaili juniorum a youth. Jinymi slovy budeme ted dve hodiny cekat, abychom pak mohli dalsi dve hodiny cekat.
16:00 - zavody pro dnesek skoncily. Kumite i fukugo ma za sebou i Lucka. Musim pochvalit vsechny nase zavodniky, kteri nastoupili na kumite. Prece jenom, jak s oblibou rikame, nejsme krouzek vysivani, obcas se neco semele a ta moznost dostat na drzku je realna. Nasi bojovnici se ale nezalekli a bojovali co jim sily stacily.
🥉 Pavel dokonce bojoval tak, ze vybojoval 3. misto v kogo kumite junioru!
15:20 - medailovy ceremonial konci, jenom dodavam, ze Terka Krivankova nepostoupila ani v kogo kumite ani ve fukugo, kde sla s pozdejsi vitezkou
15:00 - souteze zastaveny, probiha predavani medaili
14:50 - v kogo kumite postoupili z prvniho kola vsichni nasi borci!
🥉 14:30 - Pavel sice prohral v kata Kitei, ale ziskal delene 3. misto ve Fukugo
14:00 - jeste par minut pred druhou hodinou volam zavodniky na tatami. U nas je fukugo kadetu. Do druheho kola postoupil akorat Pavel.
13:15 - Část výpravy odjíždí zpět na halu.
13:10 - Martin, který se mi již několik let směje za incident, kdy jsem v Ledči jednoho slovenského rozhodčího potřísnil kečupem, právě zakapal můj batoh i koberec smradlavou hřejivou mastí. Pokoj získal jedinečné aroma.
12:45 - Část lidí už je po jídle, když tu konečně Kawimu nesou pizzu, kterou si objednal a několikrát zdůrazňoval, že chce pizzu bez oliv.
12:00 - Zasedáme v hotelové restaruraci. Pavel hned předvádí, že má ohromnou sílu. Louskáme jídelníček.
11:15 - odchazime z haly a ja se snazim objednat taxiky. Bohuzel pani na druhe strane dratu neumi moc anglicky. Rikam, ze nas je 16. Ona rika 10. Rikam 16. Ona rika 10. Rikam 16. Ona rika 10. Rikam 1, 2, 3, 4,..., 16. Ona rika 10 - asi aut. Rikam, ze 4 auta staci. Za dalsich 5 minut pokusu se dorozumet rikam, at poslou cokoliv. Nakonec dojede stara pani, ktera neumi ani slovo anglicky. Veskere dalsi komunikacni pokusy vzdavam, nakladame 4 lidi a posilame pryc. Dalsi taxiky stopujeme primo na miste.
9:00 - souteze startuji, u me na tatami nejdrive fukugo kadeti, pote kogo kumite, ve kterem staruje Kawi. Po vyrovnanem souboji ale nakonec konci v prvnim kole. Vetsina zavodniku je tu je z Rumunska, Francie nebo Kypru a rozhodci jsou az na jednoho Itala prave z techto tri zemi, takze je to obcas dost emotivni. Ja zapisuju a vyhlasuju, nakonec to zvladame a koncime kolem 11 hodiny. Martin jeste dokoncuje enbu mix youth. Dal budeme pokracovat ve 2 hodiny, takze jsme rozhodli vratit se na hotel a dat si jidlo v hotelove restauraci.
8:30 - sraz rozhodcich v 8 probehl klasicky - většina se tady sesla kolem 8:30. Ještě probiha nejake upresneni ohledne kata, ale zda se, ze ani sefove rozhodcich nemaji jednotny nazor.
7:40 - taxikem dorazime do haly jako prvni rozhodci. Na mistnim zachode zjistuju, ze rumuni maji jeste nektere civilizacni mezery. Toaletak je totiz divne úzkej a hlavne jako smirgl.
7:00 - na snidani se mota rumun a drzi mobil, kde ma nahlas pustenou jakousi rumunskou pisnicku. Kdyz na Martase dychl, tak ten skoro upadl. Nastesti ho kdosi odtahl.
6:45 - budicek! Nastesti jsme celkem vyspani a v ramci moznosti svezi. A taky pekne zpoceni, je tu fakt vedro. Martin delal v noci divne zvuky, takove überpufani.
↑ 15. 6. 2019 Sobota ↑
1:00 - usiname, nastesti za oknem netankuje zadna cisterna a provoz na silnici se zmensil, takze v pokoji huci jenom klima. Maji tu hrozne uzke postele, coz je nevyhovujici.
23:00 - Ha! podařilo se nám na pokoji rozchodit klimatizaci. Pravděpodobně se v noci nerozpustíme.
22:45 - Probíhá školení zacházení s našim oddílovým foťákem, ať máme nějaké hezké snímky. Tak doufám, že si omladina nebude fotit různá kachní selfíčka, ale hezké reprezentativní články na web, do novin a letáků!
22:30 - Domlouváme průběh zítřka: Snídaně klasicky v 7:00, já s Martinem odjezd 7:30 taxíkem na poradu rozhodčích, zbytek výpravy v 8:30 autobusem. Na dvou tatami dojedou kategorie kadetů a po nich kategorie juniorů, na zbývajících dvou tatami poběží kategorie youth.
22:15 - Porada týmu. Uvažujeme o sestavení druhého kumite týmu juniorů, protože zatím vypadá, že náš první tým je v kategorii osamocen a organizátoři ji takto vůbec neotevřou. Pokud se nám podaří sestavit druhý tým, rozšířili bychom naši sbírku cenných kovů. Poučujeme děti, co dělat v případě nouze, protože dnes v hale vypadla na chvíli elektrika, prý shořel nějaký termostat či transformátor, prostě klimatizace toho měla plný zuby a zabalila to, a my jsme viděli odjíždět hasiče.
21:45 - Výprava verlybářská k břehům Grónska nezdařila se, protože náš hotel je hned u silnice a v dohledu není žádný chodník. Silnice má dva pruhy na každé straně a je dost frekventovaná, takže velitel výpravy rozhoduje neriskovat životy a podruhé změnit cíl, a to na benzínku, která je hned v rámci hotelu, a otevřená je nonstop. Zmrzlina v tomto vedru přišla vhod.
21:30 - Na večeři byla prapodivná kombinace - trojúhelník smaženýho sýra, kuřecí řízek, brambory a salát. Minulý rok to bylo ve Slovinsku lepší, ale jak říkával Lenčin dědeček - lepší jak hovno. Pořádáme trestnou výpravu do obchodu. Napřed bylo v plánu navštívit Martinův nejoblíbenější obchod - Lidl, ale zjistili jsme, že je dost daleko, tak jsme zvolili jakýsi místní obchod.
21:00 - Odcházíme na večeři
20:20 - Nasedli jsme do busu smer hotel. Nejenom, ze se vse stihlo, ale navic se skoncilo s hodinovym predstihem. Muze za to praporkovy system. Krome Pavla mame jeste nekolik dalsich skvelych vysledku:
🥈 Filda, Kuba, Teo ziskal stribrnou medaili v kata tým junioři!
🥇 Terka, Terka, Sima ziskal zlatou medaili v kata tým juniorky!
Filda a Teo skoncili 5. v enbu muži.
🥔 Kuba a Lukin skoncili 4. v enbu muži.
🥉 Filda s Terkou ziskali bronzovou medaili v enbu mix!
🥈 Pavel mi prave prisel rict, ze ziskal stribrnou medaili v kata jednotlivci!
18:30 - rychle, kratce, vystizne: jede se praporkovy system s repasazi, z cehoz na mem tatami lehce vytezil Kawi, ktery mel prvni kolo sice volne, ale pak sel s pozdejsim vitezem a propadl do repasaze, kde prvni zapas vyhral, ale nakonec ve druhem kole vypadl. Ostatni tatami taky uz skoncily kata individual, videl jsem Pavlosovu katu proti dobremu rumunovi (takze jsme na zapisovatelskem stolecku s Elenou, moji kolegyni z Rumunska, meli souboj sverencu), Pavel tento souboj vyhral. Holky maji nejhure stribro z kata tymu.
16:10 - ja a Martin nakonec budeme rozhodovat, mam jiz na krku visacku referee. Jdeme se prevlict
16:00 - jsme v hale. Rozdali jsme cisla a visacky, vytvorili hnizdo na tribune. Take jsme zjistili rozpis - dnes zavodi kadeti a kadetky a juniori a juniorky. Zacne se jako obvykle katou, pak kata tym a pak enbu. Osobne si ale myslím, ze se vsechny tyto discipliny nestihnou a dokonci se zitra. Zitra se take dojedou zvyvajici discipliny - kumite, fukugo a kumite tym. Zitra jsou take v planu vsechny discipliny kategorie youth.
15:30 - na minutu přesně odjizdime z hotelu Celly na halu (coz je s podivem, vzhledem k hustemu provozu na silnicich)
15:00 - porada u kresilek probehla krome mensich rodinnych rozepri v pohodě, všichni jsou sbaleni a cekame na bus
13:30 - sice je tu pořád hluk z ulice, ale v rámci možností jsme se pěkně vyspinkali. Martin si opakuje pravidla a spolu konzultujeme nejasnosti a rozdíly různých verzí pravidel. Zjistili jsme, ze v 15:30 pro nás přijede autobus a odveze nás do haly. Poprvé využíváme cestovní pojištění, snad nám Axa vrátí část peněz, které jsme do ní za ta léta investovali, formou příspěvku na Martinovy rozbité brýle. Část naší omladiny už posedává v chodbě, doufejme, že jsou připraveni, a to jak na cestu do haly (ať si nikdo nic nezapomene!), tak podat kvalitní sportovní výkon.
8:17 - Ulehám do postele, Martin už si lebedí
7:40 - bojová porada v 1. patře na křesílkách. Kontrolujeme disciplíny, koordinujeme další postup. Domlouváme, že do 3 hodin spíme, poté se kolem 4 vydáme do haly. Předáváme paní Soebajové Eura na startovné a ubíráme se do pokoje
7:10 - Na snídani jsme se sešli skoro všichni, sedíme u stolu se senseiem. Ptá se nás, jestli jsme byli někdy v Asii, a když slyší, že ne, tak nás zve příští rok do Indonésie. Letí tam i letos, hned po skončení ME. Zdravíme se s Calinem, Rumunská výprava bydlí v hotelu s námi.
6:50 - Nakonec jsem asi usnul, protože najednou slyším zvonit budík. Já ho posouvám, Martin se odebral do koupelny. Bohužel za chvíl zvoní budík znovu a i já musím vyskočit z postele. Ptám se Martina, kde má zubní pastu, protože jsem spolíhal, že ji bude mít. On zase spolíhal na mě, takže hygiena bez bodu. Scházíme na snídani
↑ 14. 6. 2019 Pátek ↑
5:01 - okno netěsní, hluk se snížil o 0,001 decibelu. Postele jsou úzký, nedokážu se na ni pohodlně poskládat.
5:00 - už hodinu venku doplňuje cisterna benzín u přilehlé benzínky. Navíc je hotel hned u dálnice. To se nedá, zavíráme okno.
INFO PRO ČLENY NAŠÍ VÝPRAVY: Protože zatím není stanovený žádný plán, tak je sraz již v 7:00 na snídani. Tam se dozvíte instrukce a pak si kdyžtak můžete ještě pospat (podle toho, jak se domluvíme)
4:14 - Nejdeme, jeste vola sensei Sugi a opakuje, ze se sejdeme v 7 na snidani a u jednoho stolu vsechno domluvime. Preje nam hezke sny, ale obavam se, ze nez se nejake dostavi, zazvoni budik. Dobrou noc
4:13 - Zjistujeme, kde je hala, napred jsem se trochu lekl, kdyz mi Google mapy ukazaly doprostred rodinneho baraku, ale nejaky univerzitni kampus a fakulta sportu je pobliz, takze to snad bude ono. Jdeme spat.
3:50 - Zítřejší harmonogram je následující: v 9 hodin zkoušky na rozhodcovské třídy. Ty my sice nepotřebujeme, ale k tomu, abychom tu mohli dělat rozhodčí jsme museli dnes absolvovat seminář. Což jsme jaksi neabsolvovali, takže těžko říct, co s námi bude. V 11 hodin je setkání šéfů ETKF, ve 14 hodin je valná hromada a losování. Ani jedno se nás netýká, takže se budeme soustředit na 17. hodinu, kdy se mistrovství zahájí soutěžemi kadetů, juniorů a youth.
3:45 - Už jsme si mysleli, že Kawi bude muset spát buď v autobuse, nebo ilegálně na pokoji s holkama, ale nakonec se vše vyjasnilo (a kdyby mě někdo poslouchal, mohlo to být i rychleji) a volné místo se našlo, protože Peťa Suja byl na jiném seznamu. Rozcházíme se do pokojů ulehnout k spánku. Ještě musíme vymyslet, jak to uděláme zítra.
3:00 - Hurá, autobus zastavil před hotelem. Pomalu se sbíráme a vycházíme ven.
24:00 (Rumunského času) - Opouštíme poslední relativně civilizované odpočívadlo, za chvíli končí dálnice a pak nás čeká poslední etapa cesty po horských okreskách, dokonce snad skrze jakýsi národní park. I když říkám civilizované odpočívadlo, znamená to, že jsem po dlouhé době opět viděl (naštěstí nemusel použít) turecký záchod. Lukin Kaluža se na něho překvapeně díval se slovy "To je nějakej divnej pisoár, dyť je to jen díra v zemi". To, že to slouží k jiným potřebám, než pisoár, jsem mu radši neříkal, abych mu nezpůsobil nějaké trauma. Oni vůbec mají ti Rumuni divné představy o záchodě. To jsem ale fotil o několik hodin dříve, při západu slunce na odpočívadle za Temešvárem. Tam měla prapodivná budka představující benzínku ještě otevřeno a tak jsme po kratším hledání okoštovali i rumunské nepivo. Mezi zastávkami jsme se dívali na film Nedotknutelní (což je fakt dobrej snímek, doporučuji, pokud neznáte), škoda, že některé televize v buse nechtějí fungovat a zvuk je dost potichu, takže musíme odezírat ze rtů.
18:20 - Maďarský celník si napřed vysbíral pasy, pak nám je vrátil a ukázal, ať jedeme závorou vedle. U ní si druhý celník myslel, že jsme práve přijeli a znovu vysbíral pasy. Než se je jal kontrolovat, tak mu první celník vynadal, pasy nám vrátil, a my projeli. A protože kontrola je tu pouze jedna, znamená to jediné - jsme v Rumunsku!
16:30 - Po delší odmlce se opět ozývám. Cesta zatím probíhá pokojně, ale představa, že nejsme ještě ani v pulce není moc pozitivní. Jediný zádrhel zatím nastal v Budapešti, kde na obchvatu byla kolona, ale zdrželi jsme se jenom asi 40 minut. Pan řidič říkal, že tu minule stál tři a půl hodiny. Pořídili jsme i nějaké fotografie. Takto vypadá náš autobus zvenku, takto zase zevnitř. Sledujeme filmy Děda a Madagaskar 3. S Martinem jsme se domluvili, že na každé zastávce si koupíme jedno nealkoholické pivo a cesta nám zajisté pěkně uběhne. Pavlos starší zatím kupodivu vnutil panáka jenom Hance Smíškové a vylil ho jenom trochu. Takže cesta zatím zcela poklidná. Na poslední zastávce, která byla v 16:00 u maďarského Kecskemétu jsme se i vyfotili před autobusem
10:15 - všichni naloděni, vyrážíme!
10:10 - vydáváme se hledat Senseie
10:00 - plánovaný odjezd se nekoná, Sensei se již před pár minutami vydal s rodinou hledat záchod
9:45 - Jako poslední na sraz přichází Teo, ale zcela v ramci limitu. Pražáci právě dorazili autobusem z Prahy a budou společně s námi nasedat do autobusu do Rumunska. Naše brněnská výprava má celkem 14 členů (10 mladých závodníků, 2 dospělé doprovody a já s Martinem). Pražská výprava se skládá ze 3 závodníků, Senseie a paní Soebajové, Diany a její dcery Natálky.